1. Podle odsátého mléka poznám, jestli ho je hodně nebo málo

Vedle vážení miminka před kojením a po kojení, aby žena zjistila, kolik mléka její miminko vypilo, je dalším způsobem, kterým se hodnotí dostatečnost laktace, poměřování, kolik mléka žena odsaje nebo odstříká. A stejně jako vážení není ani odsávání vůbec spolehlivý způsob, jak kvantitu mléka zhodnotit.

Už v předchozím článku jsem vysvětlovala, na jakém principu funguje kojení – miminko sáním stimuluje produkci oxytocinu, který svým působením vypuzuje mléko. Miminko tedy nic netahá, zásadní je působení kontaktu s matkou na produkci oxytocinu. U odsávání sice také probíhá stimulace podobná sání miminka, ale zaprvé sání probíhá jinak, zadruhé chybí kontakt s miminkem. Ačkoliv samotná masáž bradavek způsobuje produkci oxytocinu, není tak vysoká, jako když má matka dítě na svém těle a je s ním v kontaktu. Proto odsáté množství mléka odsávačkou (nebo ručně odstříkané) nemůže spolehlivě odrážet skutečnou produkci mateřského mléka.

Pokud potřebujete odsávat, ať už kvůli dokrmu nebo pro zvýšení laktace (tzv. power pumping), je dobré u toho koukat na fotky miminka, myslet na něj, protože i to pomáhá zvýšit hladinu oxytocinu.
V neposlední řadě je také potřeba myslet na to, že miminko při každém kojení vypije jiné množství mléka a že ne po celou dobu kojení nutně musí nutritivně sát.

2. Slabé mléko

V minulém příspěvku jsem se hodně věnovala mýtům, které úzce souvisí s intervaly mezi kojením, a s nimi souvisí i mýtus o slabém mléku. K domněnce, že má žena slabé mléko, ji často přivede několik faktorů – např. pláč miminka po kojení, vyžadování častého kojení (v intervalu kratším, než jsou 2–3 hodiny), nízké váhové přírůstky. Ať už je příčinou této domněnky cokoliv, žádná žena nemá slabé mléko. Slabé mléko neexistuje, protože tělo matky vždy vytvoří mléko tak nutričně hodnotné, jak její miminko zrovna potřebuje.

Ani barva nebo „tučnost“ mléka, např. po odsátí, není spolehlivým indikátorem kvality mléka. Mléko se přizpůsobuje potřebám miminka, tomu, jestli je zdravé nebo nemocné, v jaké vývojové fázi se zrovna nachází.

Je také důležité si uvědomit, že pláč miminka ne vždy znamená hlad, ale ani časté vyžadování kojení nemusí znamenat, že je miminko hladové. Kojení totiž plní více funkcí, nejen funkci potravy. Má schopnost dítě utišit nejen po fyzické stránce (hlad), ale také po psychické. Pomáhá mu regulovat své emoce, zpracovávat zážitky, pomáhá mu uklidnit se ke spánku nebo i zvládat bolest. Potřeba kojit se proto může souviset i s jinými potřebami, než je hlad.

3. První tři dny po porodu miminko nepotřebuje kojit

V porodnicích se můžete setkat s přístupem, že miminko bezprostředně po porodu nepotřebuje kojit, nebo jen málo, že se kojením vyčerpává. Poslední zmíněné už jsme si vyvrátili, jelikož víme, že miminko mléko sáním netahá, ale díky geniálnímu mechanismu mu vlastně samo teče do pusinky.
Mýtus, že miminko první tři dny po porodu nepotřebuje kojit, vychází z přesvědčení, že má zásoby z matčina břicha. Miminko ale nemá žádné zásoby, naopak je potřeba, aby přijímalo kolostrum a sáním stimulovalo laktaci u matky.

Už v těhotenství začíná tělo tvořit první mléko – kolostrum (mlezivo). Je to „zlatá“ tekutina plná velmi cenných protilátek, které pomáhají miminku budovat imunitu a osidlovat střevní mikrobiom. Není tedy vůbec potřeba „čekat na mléko“, protože bezprostředně po porodu už miminko má k dispozici kolostrum.

První den po porodu má miminko žaludek velký asi jako třešeň (5–7 ml), třetí den jako vlašský ořech (22–27 ml), proto nepotřebuje vypít velké množství mléka najednou, množství, v jakém je kolostrum, mu naprosto stačí. Pro ideální začátek kojení je důležité miminko přikládat velmi často, už při prvních známkách zájmu o kojení, jako je vyplazování jazýčku, mlaskání nebo ocucávání pěstiček, klování nebo vrtění hlavou ze strany na stranu.

4. Nadýmavé potraviny

Každá kultura má seznam zakázaných potravin pro kojící matku. U nás je to např. čerstvé pečivo, nadýmavé potraviny nebo dokonce voda s bublinkami, jelikož přetrvává představa, že tyto potraviny se dostávají do mléka a mléko je pak „nadýmavé“.

Mléko se tvoří z krve matky, nikoli z toho, co přijme za potravu. Některá miminka mohou být náchylnější na některé alergeny, které se do mléka dostávají, ale nefunguje to tak, že když si dáte čočku, bude mít z toho miminko nafouknuté bříško. Je proto nevhodné preventivně ze stravy vyřazovat jakékoliv potraviny, protože kojící matka potřebuje přijímat především pestrou stravu bohatou na živiny. Tělo totiž vždycky do mléka „vloží“ živiny potřebné pro miminko, a to i na úkor deficitu v matčině těle.

Jezte pestře, výživně a kvalitně.

Bolení bříška u kojenců způsobuje spíše fakt, že střeva novorozenců zhruba první tři měsíce dozrávají. Často je také pláč a diskomfort miminka přisuzován bolení bříška a „prdíkům“, ale nezapomínejte, že pláč je hlavním komunkačním prostředkem miminka a může mít mnoho příčin, jako je prostá potřeba kontaktu s matkou, hlad, nepohodlí, únava, přehlcenost vjemy, bolest nebo potřeba zpracovat emoce.

Vynechávání potravin z přesvědčení, že miminko bolí bříško, může být v konečném důsledku příčinou ukončení kojení – matka je zoufalá, protože vynechala mnoho potravin a skoro nic nejí, ale miminko stále pláče.

5. Tvar bradavek a velikost prsou

Každá prsa jsou dokonale stvořená pro to, aby se z nich miminko mohlo nakojit. Nezáleží na tom, jak velká nebo malá prsa máte, jestli máte ploché nebo vpáčené bradavky – na tvaru ani velikosti nezáleží.

Miminko se totiž nepřisává na bradavku, ale vtahuje hluboko do pusinky bradavku i s velkou částí dvorce. V porodnici se vám ale může stát, že na vás nastoupí sestra a snadno vás rozhodí prohlášením, že teda z takových prsou nenakojíte a dojde vám pro kloboučky na kojení.

Potíž je v tom, že kojení přes kloboučky je srovnatelné s krmením z lahve a narušuje správné přisátí, čímž může dojít i k poklesu laktace (nebo k tomu, že ani nedojde k plné laktaci), jelikož prso matky není přes klobouček správně a dostatečně stimulováno k tvorbě prolaktinu, a tedy i mléka.

Závěrem

Nezapomeňte, že kojení je dovednost, ve které se matka i dítě musí procvičit, než ji zvládnou perfektně. Neklaďte na sebe i na miminko příliš velké nároky. Možná vaše cesta bude chvíli trnitá, než pro vás kojení bude naprostou samozřejmostí. Zvlášť jestli kojíte své první miminko. Jezte to, co vám chutná a na co máte chuť. Důvěřujte svému tělu, že pro miminko vytváří to nejdokonalejší mléko, které potřebuje. Vaše prsa jsou perfektně stvořená k tomu, aby se z nich miminko mohlo nakojit.

Naslouchejte své intuici.

A pokud budete mít pochybnosti, kontaktujte laktační poradkyni, která vás podpoří a pomůže vám.