V dnešním příspěvku bych se ráda podívala na část nejčastějších mýtů o kojení, které spolu velmi úzce souvisí, a uvedla je na pravou míru. Jsou to mýty, které velmi poškozují kojení a často způsobují, že ženy kojí jen krátkou dobu. Určitě ve své rodině znáte ženy, které kojily jen pár týdnů nebo měsíců, protože měly málo mléka nebo dokonce slabé mléko.

Pojďme se podívat na to, jak to tedy je.

1. Kojení po 3 hodinách

Jednou z nejvíce kojení poškozujících rad, které žena často v porodnici dostane, je, že má kojit po třech hodinách.

Jelikož přichází od zdravotníků a navíc v období, kdy je žena nejvíce zranitelná a důvěřivá, je to rada, které se ženy často drží a věří jí jako správné. Ale pak se potýkají s tím, že miminko ale tak dlouho bez kojení nevydrží, získají pocit, že mají „slabé mléko“ a sáhnou po dokrmu, případně kojení ukončí. A mnohdy tímto trápením projdou úplně zbytečně.

Proč je to poškozující rada a kde se vzala?

V 50. letech bylo kojení velmi často nahrazováno umělou výživou, která se vyrábí z kravského mléka. Jelikož má jiné složení, je pro miminko náročnější na trávení, a proto zasytí na delší dobu.

I dobová odborná literatura věří, že ke strávení mléka dojde v žaludku miminka až za 1,5-2 hodiny a doporučuje ještě další hodinu před dalším kojením počkat.

Tyto zásady tedy zůstaly pevně zakořeněné v porodnictví a pediatrii, ačkoliv modernější poznatky ukazují, že mateřské mléko se tráví mnohem rychleji.

Kojení v intervalech má negativní dopad na produkci mateřského mléka. Dnes už víme, že laktace funguje na principu nabídka a poptávka. Miminko, které se kojí, sáním stimuluje receptory prolaktinu, který je zodpovědný za tvorbu mateřského mléka.

To znamená, že čím častěji se miminko kojí, tím častěji je prolaktin stimulován, tím víc se tvoří mléko. Také víme, že mateřské mléko je velmi rychle stravitelné a přizpůsobuje se konkrétním potřebám miminka.

Proto není vhodné kojení jakkoliv časovat, ale kojit opravdu podle potřeb miminka. Mezi rané známky potřeby se kojit je olizování se, pomlaskávání, cucání si pěstiček, „klování“ na hrudníku matky. Pláč je až pozdní znak hladu a mnohdy ani nemusí znamenat, že miminko je hladové. Proto je dobré miminko přikládat kdykoliv, kdy máme pocit, že by mohlo mít o kojení zájem.

2. Míchání starého a nového mléka

S intervaly mezi kojením souvisí hned další mýtus, a to je, že když budete miminko často nebo dlouho kojit, bude se mu v žaludku míchat natrávené a čerstvé mléko, což mu bude způsobovat bolení bříška. V porodnici nebo u pediatra se tak můžete dozvědět, že kojit máte v určitých časových intervalech a pouze po omezenou dobu, a to maximálně 20-30 minut.

Mateřské mléko se ale velmi rychle tráví a smíchání čerstvého a natráveného mateřského mléka je přirozeným procesem a nezpůsobuje bolení bříška. Trávení mateřského mléka začíná už v pusince miminka, kde jsou enzymy obsažené v mateřském mléce schopné rozkládat složky mléka, jako jsou tuky a cukry. Poté trávení pokračuje ve žaludku a střevech, kde jsou další enzymy a bakterie zapojené do procesu trávení. Celkově platí, že trávení mateřského mléka je rychlé a efektivní díky specifickým enzymům a složení mateřského mléka.

Bolení bříška má většinou jiné příčiny, nejčastější příčinou může být nedostatečný příjem mateřského mléka. Nemá proto velký význam miminku kojení jakkoliv omezovat, naopak to může mít celkově negativní dopad na laktaci i na dostatečný příjem mateřského mléka a spokojenost miminka.

3. Přední a zadní mléko

Další oblíbený mýtus, se kterým se můžete setkat v ordinacích pediatrů, je představa, že existuje přední a zadní mléko. Opět souvisí s předchozími tvrzeními a má částečně pravdivý základ, ale není to tak jednoduché, jak je to často prezentováno.

Významnou složkou mateřského mléka je mléčný tuk. Tuk má vyšší hustotu než voda a díky tomu má tendenci se usazovat na stěnách alveol, které produkují mateřské mléko. To znamená, že když je mezi kojením delší interval (např. 3 hodiny), mléčný tuk se oddělí a usadí se na alveolách. Když pak začnete kojit, může se ze začátku jevit, že mateřské mléko je „slabší“, málo tučné, toho si můžete všimnout i při odsávání.

Neexistuje ale žádný přesně daný čas, po který trvá, než toto „přední“ mléko odteče a začne téct to správné, „zadní“ mléko. Navíc se tuk zase začne při kojení rozpouštět zpět do mléka. Častější kojení je zároveň prevencí usazování tuku v alveolách, takže pokud kojíte opravdu podle potřeby miminka, nemusíte mít strach, že by dostávalo pouze „přední“ mléko, jak se vám možná někdo pokusí tvrdit.

4. Častým kojením se nestíhá vytvořit mléko

Nakonec ještě jeden mýtus, který má souvislost s intervaly mezi kojením, a tím je představa, že mléko se musí v prsou nastřádat, aby mělo miminko co pít. K pochopení toho, že to takhle nefunguje, je potřeba vysvětlit si, jak laktace funguje. Prsa totiž nejsou rezervoár, ale spíše takový průtokový ohřívač.

Už na začátku článku jsem popisovala, jak miminko sáním stimuluje receptory prolaktinu. Při kojení se v hypotatalamu ukládá informace o tom, kolik mléka miminko vypilo, a na základě toho se v mléčných žlázách při dalším kojení tvoří mléko. Stimulací bradavky a dvorce při kojení také dochází k produkci oxytocinu, což je hormon „vypuzovací“. Zatímco prolaktin se stará o produkci mléka, oxytocin je jeho spouštěč. Doslova stahuje svaly okolo alveol, ve kterých se tvoří mléko, které pak teče k miminku. Mateřské mléko se tedy tvoří přímo při kojení a není vůbec potřeba čekat, až se utvoří, aby se miminko mohlo nakojit.

První týdny po porodu jsou prsa často nalitá, což je způsobeno tím, že laktace není ustálená, miminko prochází krátce za sebou několika růstovými spurty a poptávka se tedy stále navyšuje. To může vzbudit dojem, že aby bylo kojení úspěšné, prsa musejí být nalitá. Kolem 3. měsíce miminka se laktace zpravidla ustaluje a prsa se přestanou nalévat, což může působit tak, že mléka je nedostatek. Není potřeba se toho lekat, protože jak bylo vysvětleno výše, mléko se tvoří přímo při kojení.

Závěrem

Jak je vidět, výše popsané mýty o kojení spolu velmi úzce souvisí. Bohužel se s nimi ženy po porodu často setkávají, nejen v porodnicích, ale i v ordinacích pediatrů. Jakkoliv omezovat kojení ale není vhodné, pokud si přejeme kojit dlouhodobě a udržet stálou hladinu laktace. Ideální je miminko kojit na požádání, neboli podle potřeby, protože kojení není jen jídlo, ale je součástí komplexní péče o miminko – poskytuje mu pomoc při různých potížích, ať už se jedná o potřebu kontaktu, bolest bříška, přetažení, potřeba zpracovat příliš mnoho vjemů nebo později i při růstu zubů.

Ale o účincích mateřského mléka zase příště 🙂